V posledních letech se v dostává čím dál více do popředí studium mikrobiomu a tento pojem je skloňován napříč zdravotními obory. Pravděpodobně totiž neexistuje nemoc, která by nebyla spjata s narušeným mikrobiomem. Co bylo dříve, zda nemoc nebo narušený mikrobiom, stále není jasné. Nicméně se pomalu začíná ukazovat, jak velké slovo mají v našem psychickém a fyzickém zdraví mikroorganismy obývající (nejen) naše střeva.
Definice mikrobiomu
Lidský mikrobiom, často označovaný jako náš „druhý genom“, je obří společenství mikroorganismů zahrnující bakterie, houby, viry i prvoky. Neosidluje jen naše střeva, byť je střevní mikrobiom jeden z nejzkoumanějších, ale nalézá se i na sliznici úst a dýchacího traktu, na kůži, v prsní žláze tvořící mateřské mléko, a někteří vědci říkají, že i placenta má své vlastní mikrobiální společenství ovlivňující vývoj plodu.
Pravděpodobně jste se setkali s pojmy mikrobiom a mikrobiota a možná dumáte nad tím, jaký je mezi nimi rozdíl – pokud vůbec nějaký je.
Tak tedy mikrobiota, neboli někdy také mikroflóra, je soubor všech mikroorganismů sídlících na určitém místě např. ve střevech nebo na kůži. V mikrobiotě se mohou nalézat kamarádští mikrobi, ale i patogeny a mikrobi, kteří jsou hodní jen pod dozorem.
Oproti tomu mikrobiom můžeme chápat dvěma způsoby, a to genetickým a ekologickým. Genetický pohled na mikrobiom jej popisuje jako soubor všech mikroorganismů sídlících na určitém místě a jejich genů. Ekologický pohled vidí mikrobiom jako společenství mikroorganismů včetně prostředí, které obývají.
Představte si tyto dva pojmy třeba jako vesnici a vesničany.
Původ našeho mikrobiomu
Kde se náš mikrobiom vlastně vzal? Inu, tak jako mnoho dobrých věcí jsme jeho základ dostali od matky a v průběhu života a objevování světa jsme do něj přidávali a přidáváme kamarády a kolegy. Naneštěstí většinou lidé více mikrobiálních přátel ztrácejí než získávají, a to vlivem stylu, jakým žijí, a jídla, které jedí.
Ačkoli se vědci stále snaží vybádat, zda dochází k přenosu živých mikrobů do plodu už během těhotenství, dosavadní studie byly zatíženy mnoha chybami a kontaminacemi, takže pořád platí to, že k prvotnímu setkání s mikroby dochází až při porodu. Ideálně přirozenou cestou. Proč? Protože matčino střevo připravuje během těhotenství pro dítě speciální sestavu mikrobů, které mu pomohou se startem do života. Tito mikrobi jsou skvělí ve stavbě ochranné hlenové bariéry novorozeneckého střeva, které je prakticky nahé, propustné a zranitelné. Také střevo dítěte chrání před nežádoucími osadníky a naopak pomáhají prospěšným mikrobům v růstu a osidlování střevní sliznice. V neposlední řadě pomáhají trávit mateřské mléko až do poslední živiny, aby dítě vytěžilo z jeho prospěšnosti naprosté maximum.
Jiný příběh je však u dětí narozených císařským řezem – ty se totiž setkávají se zcela jinou sestavou mikrobů pocházejících spíše z nemocničního prostředí a kůže. Ale i to se dá zachránit například využitím stěru z matčiny poševní sliznice a zavedením probiotik jak matce, tak dítěti. Na trhu existují i kapsličky obsahující bakterie počátečního lidského mikrobiomu, čili jak jsem říkala, zachránit se dá mnoho, i když start nebyl zrovna nejlepší. Přesto jsou lidé narození císařským řezem ohrožení mnoha civilizačními onemocněními. Měli by tak dbát na zvýšenou péči nejen o svůj mikrobiom, ale o své zdraví obecně.
Naprostou záchranářskou bombou je pro dítě samozřejmě mateřské mléko, které mimo tisíců látek a buněk obsahuje i mikrobiom našlapaný dalšími přáteli připravenými do akce s názvem “Zachraň střevo a postav zdraví do latě!”. Jako správná armáda si s sebou v batozích nesou i vlastní proviant v podobě prebiotik. Těmi jsou tzv. oligosacharidy mateřského mléka. Jedná se o unikátní látky nejen mezi savci, ale i mezi jednotlivými matkami. Představují 3. největší složku mateřského mléka – je jich skoro stejně, jako bílkovin v mateřském mléce. Až tak moc je dětský mikrobiom rozmazlován, aby dobře rostl. Kromě toho oligosacharidy mateřského mléka váží patogeny a chrání kojence před průjmovými onemocněními.
Mikrobiom mateřského mléka je sám o sobě záhadou, hlavně jeho původ (zda má prs vlastní mikrobiální sestavu nebo zda mikrobi putují do prsu až z matčina střeva nikdo netuší). Nicméně je opět unikátní a mění se během období kojení. Kromě zmíněných prebiotik si s sebou v mléčném batohu nese i vlastní růstové hormony a látky potřebné pro komunikaci mezi ním a lidským tělem.
V prvních 2 až 3 letech našeho života je vývoj našeho mikrobiomu neskutečně rapidní než se okolo třetího roku začne podobat mikrobiomu dospělých. Jeho vývoj mimojiné závisí i na prostředí, v němž vyrůstáme. Pokud totiž nemáme dostatek mikrobů kolem sebe a nezbaštíme alespoň jednu pověstnou hroudu bláta týdně, můžeme velmi rychle spadnout do vlaku jedoucího směr autoimunity a alergie. V lepším případě. V horším případě mohou sterilní domovy, chudý mikrobiom a nevycvičený imunitní systém vést třeba až k rozvoji leukémie. Píšu o tom pořád a napíšu to i teď: špína není zlo a nemoc není nepřítel. Samozřejmě teď mluvím o neškodných infekcích a bahýnku vzadu na dvorku, ne o smrtelných horečkách a feťáckém pískovišti. Všeho s mírou.
K čemu to vše?
A proč vám to vše píšu, když chcete číst o dospělém mikrobiomu? Inu, kojení a mateřské mléko upravují a řídí vývoj dětského střevního mikrobiomu a jsou jedním z nejdůležitějších poporodních faktorů ovlivňujících metabolické a imunologické programování dětského zdraví mateřským imunitním a metabolickým systémem. To, jak se mikrobiom v tomto období nastaví a založí má obrovský vliv na naše zdraví v dospívání, dospělosti, ale i ve stáří, kdy se na nás sápou různé nemoci. Pochopení jeho vzniku je pro nás šedivějící kmety dost důležité, abychom si uvědomili, co vše je třeba opravit, narovnat a jak toho dosáhnout.
Mnoho oprav zvládne strava, s dalšími pomohou vhodně zvolené doplňky od prebiotik, přes probiotika až po postbiotika (tedy látky vyráběné probiotickými organismy) a v neposlední řadě i fermentované produkty plné všeho zmíněného včetně enzymů, vitamínů a bioaktivních látek. Než pro něco z toho ale sáhnete, je dobré vědět proč to děláte a co přesně tím chcete dosáhnout. Protože věta “Chci zlepšit stav svého mikrobiomu.” nestačí. Je to dobrý začátek, zdaleka to však není konec. Představa, že si zobnu jednu zázračnou pilulku a vyřeší se všechny mé zdravotní problémy je mylná. Zvláště, pokud vám ty problémy způsobuje hádavá sousedka. Příčiny. Nejprve musíte najít příčiny, které vás do současného stavu dostaly a ty se mohou táhnout i hluboko do minulosti vaší, ale i vašeho rodu. Zdraví je jako obrovská hráz poskládaná z tisíců kamínků. To, jestli odolá nástrahám matky přírody záleží na tom, jaké kamínky do té hráze přidáváme. A kamínek v podobě mikrobiomu není jeden kamínkem. Je to soustava kamenů tvořící celou základnu oné hráze.
Mikrobiom má nedozírný vliv na naše zdraví, protože interaguje s imunitním systémem a ovlivňuje fyziologické i psychické procesy. Hraje klíčovou roli ve vzniku mnoha chronických onemocnění. Včetně autoimunitních a zánětlivých onemocnění, metabolických poruch, a dokonce i neurologických onemocnění, jako jsou autismus a Parkinsonova choroba. Výzkumy ukazují, že modulace mikrobiomu může hrát zásadní roli v terapii těchto nemocí, a to prostřednictvím cílených zásahů, jako je použití probiotik, prebiotik a nově vyvíjených „postbiotik“. Ano, slyšíte dobře. V současnosti se tvrdě pracuje na výzkumu úpravy mikrobiomu v léčbě nemocí jako je Alzheimerova choroba, která je nedílně spojena s poškozeným mikrobiomem a stále u ní nevíme, co bylo dříve – jestli poškozený mikrobiom, nebo poškození v mozku.
Mikrobi a hlava
Už jste slyšeli pojem osa mozek-střevo? Naši mikrobi jsou úzce spjati s naší hlavou a ovlivňují mimo jiné i naši náladu, chování a kognitivní funkce. Deprese, úzkosti a další psychické problémy – za vším tím může stát hladový mikrobiom nebo mikrobiom jedoucí na vysoce zpracované stravě nabušené jednoduchými cukry. Psychicky odolní lidé mají větší nervovou aktivitu v oblastech mozku spojených s lepší regulací emocí a pozorností, a ve svých střevech mají mikrobiom spojený se sníženým zánětem a zdravou a funkční střevní bariérou.
Rozmanitost našeho mikrobiomu rapidně klesá především u městských společností západní civilizace. V porovnání s indiány a amazonskými kmeny máme tak o třetinu méně různých mikrobů ve střevech, možná ještě míň. Jíme málo vlákniny a naši přátelští mikrobi hladoví a umírají. Zato krmíme mikroby způsobující rozvrat ve střevech a tiché záněty, nahlodávají naši duševní pohodu a ukrajují funkčnost našemu zdraví. Málo se hýbeme, špatně spíme, žijeme ve sterilních domovech, sledujeme displaye s modrým světlem… to vše a ještě mnohem víc způsobuje genocidu v našich střevech a zmar v našich životech.
Pár slov na závěr
Jedna pilulka život člověka nespasí. Spasí ho rozhodnutí aktivně změnit životní styl a i kdyby to mělo být po maličkých změnách, tak i jedna drobnost je pro jeho tělo obrovský krok. Přidat jednu hodinu spánku, přestat sladit kávu nebo čaj, víc se objímat, déle se smát, dýchat čerstvý vzduch a dívat se do zeleně. Myslíte že jsou to blbosti bez valného vlivu na zdraví? A víte, že vědecké výzkumy hovoří přesně o opaku? Každá tahle blbost se počítá. Každá z nich představuje solidní kamínky do vaší hráze. Že vaše zdraví a mikrobiom fungují správně poznáte podle ničeho.
Nic vás nebolí.
Pokud se na své zdraví chcete podívat zevrubně a projít si kamínek po kamínku, můžeme to spolu probrat. Kouzlo našich těl tkví v tom, že byla zkonstruována jako samohojící a samočistící superorganismy, soustavy vnitřních světů a galaxií fungujících jako dobře promazaný stroj. To jen my máme tendenci tělu pořád “házet klacky pod nohy” a znesnadňovat mu jeho do detailů vyladěné procesy. Ve chvíli, kdy odstraníme klacky z cesty a začneme naslouchat našim vnitřním světům, rozzáří se i svět kolem nás.
Bára Belandy Dvořáková
——
Lektorka imunologie, vědozvěstka, pastýřka písmenek, kreativní záchranářka a spolumajitelka malého nakladatelství. Pomáhám vám ze slepé uličky zpět do kreativity.
🟣 Učím lidi chápat funkce jejich vnitřních světů a vlivy světa vnějšího.
🟣 Pomáhám lidem odhalovat příčiny neduhů.
🟣 Zhmotňuju písmenka v Nakladatelství Lelkárna.
