Mám pro vás dva příběhy žen, které díky koučování objevily svou cestu. Cestu, kterou tušily někde v mlze před sebou. Dlouho se ji snažily samy v té mlze objevit, ale nedařilo se jim to. Osobní provázení (koučink) dokáže ušetřit to nejvzácnější – váš čas. Řešení, které hledáte už měsíce, se může objevit a vykrystalizovat někdy i za jediné sezení. Přesně tak to bylo v druhém příběhu ?.
Příběh první
Lindě pomalu končí mateřská a do původní práce už se nechce vracet. Pracovala v korporátu. Práce ji bavila, ale po mateřské přehodnotila svoje priority. Nechce být vystresovaná, udřená…
Několik let se věnuje cvičení. Začala kvůli vlastním zdravotním potížím, ale teď už má i několik lektorských kurzů a ráda by se cvičením živila. Má za sebou také kurzy na on-line podnikání a v hlavě nosí koncept úžasného on-line kurzu.
V čem to tedy vázne?
Stojí na místě. Koupila si doménu, založila web. V šuplíku má spoustu článků… nedopsaných. Vyčítá si, že jí utíká čas a stále nic nevybudovala.
Postupně zjišťujeme, jak moc ji svazuje perfekcionismus. Buď pořádně, nebo nic! Chce udělat kurz, ale musí být skvělý! To jí ale zabere spoustu času, potřeba investice do vybavení… kurz bude logicky velmi drahý. Kdo ho ale koupí, když o její práci nikdo neví? Komunita, jasně. Jenže ona nesnáší psaní. Pro budování komunity přece potřebuje blog, mailing. Všichni to říkají…
Postupně zvědomujeme, co ji brzdí
V hlavě má nastavený způsob práce velké firmy, která může dělat velké investice, velké projekty… Vše musí být dokonalé a profesionální. Snaží se sama vytvořit něco, co jinak zvládají celé týmy lidí.
Velkou úlevu přináší přeladění na přijetí, že místo velké korporace má „stánek na trhu“. Vše hned nemusí být dokonalé, může si dovolit autenticitu.
Nesnáší psaní
Už ve škole ho nesnášela. Tím pádem nepíše blog, e-book zdarma, příspěvky na sítě. O její práci nikdo neví. Videa ji naopak baví, jdou jí lehce. Pro komunikaci tedy bude více používat video.
On-line se zdál jako ideální řešení
Může pracovat z domova a vše zvládat s dítětem, ale teď jí hrozně schází kontakt s živými lidmi. Postupně si uvědomuje, že to, co ji baví, je právě kontakt s lidmi při cvičení. Ničí ji být zavřená doma u počítače.
Do života přichází druhé těhotenství a pocit, že to promrhala, že jí ujíždí vlak
Během sezení nahlížíme situaci z různých úhlů pohledu. Z pocitu rezignace postupně prosvítá úžasná příležitost.
Namísto dokonalého on-line kurzu začíná dělat živé workshopy. Velké naplnění, radost, kontakt s lidmi. Tohle si vždy přála!
Oživila svoji BP, kde dává vědět o akcích, které pořádá. Na akce je skvělý ohlas.
Těhotenství bere jako příležitost a pořádá lekce těhotenského cvičení, o které je velký zájem. Buduje kolem sebe komunitu podobně naladěných maminek.
Natáčí videokurz těhotenského cvičení.
Během tří koučovacích sezení odhodila spoustu zátěže
Z ženy s pocitem viny za dlouhé odhodlávání a zmařeného času je najednou zářící bytost plná energie, která si plní svoje sny.
Těší se na cestu, která se jí otevírá. Raduje se z kroků, které dělá, a cítí nesmírné uvolnění.
Zakotvení změny pomáhají i Bachovy esence (na míru), které jí zasílám po každém sezení. Ujasnila si, co je pro ni důležité a co opravdu chce. Co potřebuje právě ona. Dovolila si dělat věci podle sebe. Ne tak, jak je to obvyklé a obecně doporučované.
Stejný příběh vnímaný jejíma očima
Ačkoliv jsem teoreticky věděla, co chci a potřebuji dělat, své plány jsem nerealizovala a postupně jsem se propadala do pasti a izolace na mateřské. Ztrácela jsem odvahu, sílu a motivaci, a tak jsem se obrátila na Kláru. Klára mi pomohla hned po prvním sezení. Dokázala jsem se zklidnit, netlačit na sebe a nastavit si cíle reálnější pro matku malého dítěte. Pod jejím milým vedením jsem se postupně naučila malými krůčky dojít ke svým cílům, změnit přístup a jít do akce. Jsem Kláře moc vděčná za to, že mě dovedla k mému prvnímu živému workshopu, o kterém jsem dlouho jen snila, a mnoha dalším akcím a uvědoměním. Nebýt na své úkoly sám, ale s Klářinou pomocí je veliká radost a stojí to za to! Moc děkuji za nakopnutí!
Příběh druhý
Při domlouvání termínu mi Jana v slzách vypráví svůj příběh. Vůbec neví, co má dělat. Chce odejít z práce a začít podnikat. Tento přechod potřebuje zvládnout za sedm měsíců. Nemůže si dovolit finanční nejistotu. Musí pokrýt rodinné výdaje. Cítí, že její záměr nemá podporu partnera, a to jí bere další energii. Má pocit, že je na všechno úplně sama a neví kudy dál. Jediné, co ji napadá jako obživa, jsou rukodělné práce – šití nebo práce se dřevem.
Při vizualizaci má pocit, že stojí v blátě a nemůže se hnout
Po chvíli se objeví žebřík, po kterém z bahna vylézá, a otevírá se před ní cesta. Není jasné, kam cesta vede, ale najednou cítí v sobě více jistoty. Před sebou vidí otevřenou krajinu. Obzor, kde není žádný záchytný bod, žádná konkrétní cesta. Chvíli krajinu pozoruje… „Můžu jít kamkoliv. Nerada zůstávám na místě!“ … a vykročí. Jde dál krajinou, přestože hlava brblá, že je divné mít kolem sebe nic a jít cestou, o které netuší, kam vede.
Krajina okolo postupně ožívá
Janu naplňuje čím dál více hřejivý pocit spokojenosti. Přichází do místa, kde je jí tak hezky, že chce na chvíli zůstat. Cítí, že poselstvím těchto vnitřních obrazů je: „Jdi pořád dál, až dojedeš tam, kde to bude lepší. Nezůstávej v tom studeném bahně!“ Objevuje se obraz písmen, kterému vůbec nerozumí.
Během celého setkání jen tak mimochodem zmiňuje, co všechno ji baví a co jí přirozeně jde. Ze zápisků poskládám tyto střípky k sobě a ukazuji jí mozaiku jejích dovedností a jedinečnosti.
S úžasem se na ni dívá a uvědomuje si, že to, co jí připadá běžné, nemusí být běžné pro všechny. K mozaice přidáváme kritéria, která by mělo podnikání splňovat (pracovat sama a odkudkoliv, finance, pomoc druhým, mít práci ve svých rukou, komunikace s lidmi…).
A najednou se z mlhy noří jasný směr
Zcela konkrétní představa podnikatelského záměru, který Janu naplňuje nadšením. Je v něm úplně všechno, co si kdy přála. Cítí nesmírnou úlevu a naplňuje ji pocit, že tím, co ji baví a přirozeně jí jde, bude pomáhat druhým.
Odchází rozzářená s konkrétními kroky, do kterých se hned pouští.
Stejný příběh vnímaný jejíma očima
Chci se podělit o svou zkušenost s Klárkou. Před pár týdny jsem stála před rozhodnutím co dál. Cítila jsem, že potřebuju změnu, ale nevěděla jsem, kterou cestou se dát. Patřím k lidem, co toho umí hodně, od každého něco a nepotřebují na to mít papír. Pokud se učím, tak jen proto, že chci. Být zaměstnaná mě už dlouho nebaví, ráda bych na volnou nohu. No, jenže co s tím?
Do cesty mi přišla Klárka. Způsob, jakým koučink vedla, byla nádhera! Díky ní jsem přestala vidět jen úzký pruh možností a začala si uvědomovat, co vše bych mohla dělat. Pomohla mi se rozhoupat. Moje přemýšlení o podnikání nabralo směr a momentálně se věnuji denně práci na svém projektu. Kdo jste ve stejné situaci a nevíte jak z ní ven, s důvěrou se můžete obrátit na Klárku. Je milá, profesionální a lehce vás navede na to, co vnitřně víte, a jen potřebujete najít začátek a udělat první krok. Klárko, ještě jednou ti moc děkuji, byla to nádhera.
Taky hledáte kudy dál?
V srdci cítíte, že ta cesta tam je, jen nevíte, jak ji uchopit? Už se v tom dál nemusíte plácat samy. Kromě času totiž můžete ušetřit i spoustu peněz. Dovolte si zažít ten úlevný pocit „Ano, tohle je přesně ono! Tohle je má cesta!“. Chcete k němu doprovodit?
Autorka: Klára Hrubá
Profil
