V tomto přehledu bych vám ráda předala informaci o důležitých nových právních předpisech, které se dotýkají roku 2025.
Samy o sobě možná všechny přímo s vaším podnikáním v online nesouvisí, ale mohou mít zásadní dopady jak na váš byznys, tak na život.
- Flexinovela zákoníku práce:
Zákoník práce, který je základním předpisem upravující vztahy zaměstnavatelů a zaměstnanců, v letech 2024 a 2025 prošel několika vlnami úprav a poslední z nich je právě nazývaná „flexinovela“.
Začala platit od 1.7.2025. Zajímat bude ty z vás, kteří jste nějakým způsobem angažovaní v právních vztazích podle zákoníku práce (tedy jste buď zaměstnavateli, nebo zaměstnanci, a změny přišly jak pro pracovní poměry založené pracovní smlouvou, tak pro dohody – dohodu o pracovní činnosti a dohodu o provedení práce).
„Flexi“ je novela proto, že má do pracovněprávních vztahů a na trh práce přinést pro zúčastněné větší flexibilitu.
Pojďme se v několika bodech podívat na nejzajímavější novinky a můžeme podle toho posoudit, zda novela svůj účel splňuje.
- i) Změny v rozvrhování pracovní doby – zákon umožňuje zaměstnanci a zaměstnavateli uzavřít dohodu, na základě které sjednají principy, jakým způsobem si zaměstnanec bude pracovní dobu sám rozvrhovat.
- ii) Změna začátku běhu výpovědní doby – výpovědní doba nyní již běží od doručení výpovědi, nikoliv až od následujícího měsíce. Povede to k rychlejšímu ukončení pracovního poměru.
iii) Práce na dohodu během rodičovské – zaměstnanci na rodičovské dovolené mohou nově vykonávat stejnou práci u svého zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce (dřív to nešlo; bylo možné mezi rodičem na rodičovské a zaměstnavatelem uzavřít dohodu, musela ovšem znít na jiný druh práce).
- iv) Garance návratu po rodičovské na původní pozici – zaměstnanci, kteří se vrátí z rodičovské dovolené před dosažením dvou let věku dítěte, budou mít garantovaný návrat na původní pracovní pozici a stejné pracoviště. To posiluje práva oproti předchozí úpravě, kdy garance platila jen po mateřské dovolené.
- v) Jednoměsíční výpovědní doba při porušení kázně nebo nesplnění požadavků – výpovědní doba se zkracuje na jeden měsíc, pokud zaměstnanec poruší pracovní kázeň nebo nesplní zákonné předpoklady či požadavky zaměstnavatele pro výkon práce.
- vi) Delší zkušební doba – prodlužuje se délka zkušební doby pro běžné zaměstnance až na 4 měsíce a pro vedoucí zaměstnance až na 9 měsíců.
- Novelizace rodinného práva
Tady vám ve stručnosti nastíním dlouho připravované změny občanského zákoníku v části, který se týká rodinného práva, a to oblasti rozvodů, péče o děti a výživného. Změny byly schváleny v legislativním procesu v průběhu letošního léta a budou účinné od 1.1.2026 a zásadním způsobem mění průběh rozvodového řízení a péči o děti.
Zásadní změny dopadají do oblasti tzv. nesporného rozvodu, tedy rozvodu, kde se oba manželé domluvili a na rozvodu se shodli. Dosud platilo, že i v případě dohody manželů je možné podat návrh na rozvod až po uplynutí půlroční doby, co spolu manželé přestali vést společnou domácnost (tedy laicky, od doby, kdy spolu přestali reálně jako manželé žít). Tato půlroční „odluka“ je již nyní zrušena a návrh na nesporný rozvod (který se nově nazývá smluvený) je možné podat v podstatě tehdy, kdy se na tom manželé shodnou.
Spolu s rozvodem rodin s dětmi přichází velká změna v procesu, tedy v řízení před soudem. Dosud se postupovalo tak, že nejdříve bylo nutné podat návrh na úpravu poměrů k dětem k tzv. opatrovnickému soudu a teprve následně bylo možné podat návrh na rozvod manželství. Soud manželství nerozvedl, dokud nebyl známý výsledek opatrovnického řízení. Nyní je opatrovnické a rozvodové řízení sloučeno a bude se podávat jediný návrh, kdy soud v rámci následně zahájeného řízení vyřeší jak otázku rozvodu manželství, tak otázku péče o děti.
V samotné péči o děti dochází k zásadním změnám. Dosud se děti obvykle svěřovaly jednomu z rodičů do péče (a dalšímu byl stanoven styk s dětmi), případně se řešily hybridní formy péče typu střídavá výchova nebo společná péče. V rámci tohoto nastavení se nezřídka stávalo, že „nepečující“ rodič byl diskriminován („já se starám, u tebe je to návštěva“), případně spolupracující rodiče byli svazování mantinely „rovnoměrné“ střídavé výchovy. To nyní odpadá a je stanovena jednotná rodičovská odpovědnost. Dítě se tedy nesvěřuje výlučně jedinému rodiči, ale nastaví se režim, že oba rodiče budou považováni za rovnocenně pečující (a v rámci tohoto režimu se budou moci mnohem flexibilněji domlouvat tak, jak to bude rodinným poměrům vyhovovat). Výlučná péče jednoho rodiče však nemizí absolutně, v komplikovaných případech, kdy to bude nutné zohlednit kvůli prospěchu dětí, bude stále dítě svěřováno do péče jen jednoho z rodičů a druhému stanoven styk, jak to známe z dosavadní letité praxe.
Změny se také týkají úpravy výživného v neprospěch neplatičů. Nově bude možné pohledávku z titulu výživného postoupit na nového věřitele a také jsou stanoveny vyšší úroky z prodlení při neplacení výživného včas.
- AI Act
Z občanskoprávní sféry ale pojďme zpátky na internet. V srpnu 2025 začala platit první světová regulace AI, a to nařízení Evropské Unie AI Act. AI Act nabývá účinnosti postupně, některé jeho části budou účinné až v průběhu následujícího roku, pojďme se alespoň stručně podívat na to, co je v oblasti umělé inteligence regulováno.
Ještě doplním, že se jedná o nařízení EU, tedy o právní předpis, který je vymahatelný přímo, i bez implementace do jednotlivých právních řádů členských států EU. Nemusíme tedy čekat na český zákon, právní úpravu máme danou již tímto evropským předpisem.
AI Act rozděluje systémy umělé inteligence do tří kategorií z hlediska jejich rizikovosti pro občanská práva a svobody. První kategorie jsou zakázané systémy, které není možné s dopady na bezpečnost a práva občanů EU vůbec používat. Řadí se sem např. systémy sociálního kreditního hodnocení (analýza chování, na základě které se umožní či neumožní přístupy ke službám apod.), systémy rozpoznávání emocí v práci a ve školách, AI využívající lidské zranitelnosti, použití biometrické identifikace v reálném čase policií ve veřejných prostorách apod.
Další kategorií jsou vysoce rizikové systémy. Patří sem např. použití AI ve zdravotnických přístrojích, náborech HR, biometrická identifikace apod. Použití takových systémů bude předcházet povinné zhodnocení rizik (kdy musí převážit zájem osob) a registrace užití takovýchto systémů, jakož i další povinnosti (v zásadě půjde o určitý compliance management).
Poslední kategorií jsou „obecné AI systémy“, u těch ale také platí pravidla pro transparentnost, zajištění ochrany osobních údajů, autorských práv apod.
Nařízení rovněž řeší označování „deepfake“ obrazového, zvukového a video obsahu původci, tedy tzv. zavádějící subjekty, čímž se myslí firmy, veřejné instituce, agentury nebo osoby, které deepfake využívají v rámci své podnikatelské či profesní činnosti, budou mít povinnost takovýto obsah označovat jako obsah generovaný AI.
AI Act dále ustanovuje Evropský úřad pro umělou inteligenci. S tím, že jednotlivé státy stanoví pro své území úřady dohledu. V ČR to je Český telekomunikační úřad.
- Reklamace
Poslední bod se netýká ani tak legislativních změn, jako rozhodovací praxe soudů a úřadů (konkrétně České obchodní inspekce). Věnovala jsem se letos v létě studiu dostupných rozhodnutí a rozsudků a na jejich základě jsem připravila nové reklamační podmínky, které právě tuto rozhodovací praxi vedle zákonného textu zohledňují. Mým klientům (kteří si u mě v minulosti zakoupili produkty Obchodní podmínky na míru nebo Refresh obchodních podmínek) jsem tento právní text, který komplexně postihuje problematiku odpovědnosti za vady a reklamací a je vhodný do obchodních podmínek, již poskytla. Pokud by se hodil i vám, napište mi.
Obsahuje postup pro reklamaci jak pro poskytovatele služeb a digitálního obsahu, tak i pro prodávající zboží; spolu s doporučením k užití.
